První nemléčný příkrm - zeleninovo-obilná polévka
se připravuje z těchto surovin :

1. Alespoň ze dvou druhů zeleniny
2. Celozrnné obiloviny
3. Zelené natě
4. Tuku
5. Vody

• vaříme ze zeleniny, která vyroste v naší zemi
• ze zeleniny, která právě zraje
• ze zeleniny, která je přirozeným způsobem uskladněna
• ze zeleniny střední velikosti
• ze zeleniny z vlastní zahrádky nebo bio kvality, která není uměle hnojena ani ošetřena chemickým postřikem, PRO BIO Šumperk vydává každý rok bulletin se seznamem bio zemědělců ve všech krajích
• každý den vaříme polévku čerstvou z čerstvě okrájené nebo nastrouhané zeleniny
• základem polévky by měla být mrkev, různé druhy dýní, cuket, zejména dýně hokaido
• dále přidáváme do polévek černý kořen, kedlubnu, ředkvičku, zelený hrášek, bílou část pórku, brokolici, salát, špenát, červenou řepu - tu však delší dobu vaříme
• brambory přidáváme jen občas ne častěji než 1-2x týdně, raději je nahrazujeme dýní hokaido nebo obilovinami, nesmí být zelené ani naklíčené
• malou část zeleniny můžeme přidat do polévky ke konci varu jemně nastrouhané čerstvé, odstavíme a necháme 10 minut dojít

ad 2) Obiloviny

• do 10 měsíce bez lepku : rýže, jáhly, kukuřičná krupice, pohanka, amarantová mouka (přidáváme do polévky jen po špetkách)
• od 10 měsíce s lepkem : jemné ovesné vločky, obilné klíčky žitné a pšeničné, kroupy, pšeničná a špaldová mouka se doporučuje podávat až v roce
• obiloviny několik hodin namáčíme ve vodě
• kromě rýže a krup vaříme obiloviny 15 až 20 minut do rozvaření, rýži a kroupy vaříme podle druhu déle, vždy do rozvaření alespoň 1 - 1,5 hodiny
• obilovin přidáváme jen malé množství na 1 HR asi 1ČL neuvařených
• amarantovou mouku přidáváme jen po špetkách

ad) 3 Zelené natě

• do každé polévky přidáme po odstavení z plotýnky zelené natě - pažitka, petržel, vojtěška alfalfa
• na jaře přidáváme po lístečcích jedlé plané byliny - kopřiva, lístek fialky, lístek bršlice kozí nohy…
• jsou důležitým zdrojem vápníku a železa

ad) 4 Tuk

• přidáváme do hotové polévky, kvůli správnému vstřebávání látek rozpustných v tucích
• na špičku nože máslo
• 1 - 2 kapičky panenského za studena lisovaného oleje - sezamový, slunečnicový, olivový, dýňový

ad) 5 Voda

• dobrá pramenitá voda ze známých ověřených zdrojů
• pokud nemáme jinou možnost tak balenou kojeneckou vodu

Čeho se při přípravě zeleninových příkrmů vyvarujeme

• polívky připravujeme vždy čerstvé
• vyjimečně podáváme kupované konzervičky
• do roka nesolíme, spíše vaříme ze sladších druhů zeleniny
• zelenina nesmí být nahnilá, plesnivá, předem okrájená nebo naporcovaná
• mražená zelenina ztrácí do značné míry svou výživovou hodnotu
• brambory nesmí být naklíčené, zelené nepoužívat je déle než do února
• do roka nezařazujeme do polévek maso ani vejce, představují příliš velkou bílkovinnou zátěž pro dítě

Mléko

• Děti jsou velmi citlivé na bílkovinu kravského mléka, proto částečně kojeným dětem nahrazujeme mléčné příkrmy rýžovými odvary.
• Děti, které jsou kojeny, nepotřebují mléčný příkrm!!!
• Plné kravské mléko nemůžeme zařadit do jídelníčku do 3 let, tzn. že do 1 roku nepodáváme jogurt, sýry nebo tvarohové v výrobky, jogurt bílý přidáváme jen po 1- 2 lžičkách do kaší nebo krémů, pokud ale kojíme není to potřeba
• plné kravské mléko je třeba ředit v poměru 1 díl mléka a 2 díly vody, plné kravské mléko obsahuje velké množství bílkovin, které malé děti příliš zatěžují

Kaše
a/  nekojeným dětem
- nahrazujeme některé denní mléčné příkrmy (1 -2) rýžovými odvary (uvedeny výše)
- kaše můžeme začít podávat od 5 měsíce
b/  kojeným dětem
podáváme kaše od 7 - 8 měsíce

• do 10 měsíce podáváme dětem kaše bez lepku - jáhly, pohanka, kukuřičná krupice, rýže
• po 10 měsíci můžeme podávat kaše vločkové z velmi jemných ovesných vloček
• z celozrnné pšeničné nebo špaldové mouky připravujeme kaše až kolem roku, kvůli obsahu pšeničného lepku
• kaše připravujeme ve vodě
• kaše můžeme ochutit medem (přidáme do kaše před koncem varu a odstavíme), ječmennou nebo rýžovou sladěnkou
• kaše můžeme po 6 - 7 měsíci vylepšit ovocem - jablíčkem čerstvým nebo podušeným, občas kouskem banánu nebo jiným ovocem, které není ostré a vyroste a uzraje u nás
• do každé kaše přidáme na špičku nože máslo nebo kapku panenského oleje
• kaše připravujeme z celých zrn - jáhly, pohanka, kukuřičná krupice, tyto alespoň 3 hodiny namáčíme ve vodě a vaříme 15 - 20 minut, poté můžeme ještě rozmixovat, základ kaše by měly vždy tvořit jáhly ostatní obiloviny do jáhel v menším množství přidáme
• kaše můžeme připravovat z celozrnné mouky - jáhlové, pohankové, kukuřičné, rýžové, mouku si však sami nameleme před přípravou kaše, protože rychle žlukne a stává se hořkou stačí k tomu mlýnek s kličkou na kávu (ve kterém ovšem kávu nemeleme)
• do každé kaše můžeme přidat malou špetku amarantové mouky, je velmi bohatá na minerály
• co nejméně připravujeme kaše instantní, snažíme se připravovat kaše z původních, co nejméně zpracovaných surovin, je to velká prevence alergií u dětí
• nesladíme kaše cukrem, děti jej do 1 roku špatně tráví
• pokud podáváme dětem bramborové kaše, alespoň polovinu brambor nahradíme rozvařenými jáhlami a vylepšíme je jemně nastrouhanou zeleninou a nasekanými zelenými natěmi.

Ovoce

• podáváme dětem ovoce, které vyroste u nás, které právě zraje nebo které je přirozeně uskladněno
• ovoce není důležitou součástí jídelníčku, proto není třeba mít obavy pokut dítě ovoce odmítá
• začínáme krátce podušeným oloupaným jablíčkem nebo čerstvé jablíčko rozmixujeme s vroucí obilovinou
• nepodáváme ostré druhy ovoce
• banány podáváme jen občas a ne celé, jen jejich část
• v mraženém ovoci se výrazně snižuje jeho výživová hodnota
• kompotované ovoce nepodáváme, dítě do 1 roku špatně tráví cukr, můžeme ovoce zavařit bez cukru nebo s medem

Pečivo

• po 10 měsíci můžeme, zejména pokud to děťátko vyžaduje, zařazovat do jídelníčku pšeničnožitné pečivo nebo chleba
• chleba natíráme máslem, nepoužíváme margaríny
• chleba můžeme potřít drobně nastrouhanou zeleninou například mrkví, kedlubničkou nebo ředkvičkou, do másla můžeme vetřít drobně nasekané zelené natě- pažitku, petrželovou nať, vojtěšku alfalfa
• do másla můžeme vetřít na prášek roztlučené nebo rozemleté sezamové, dýňové nebo slunečnicové semínko
• chlebíček nakrájíme dětem na kostičky

Nápoje
Nemusíme se příliš trápit dodržováním pitného režimu u dětí do 1 roku, sami přirozeně cítí žízeň a o pití si nějakým způsobem řeknou. Kojené děti nepotřebují žádné další tekutiny, mateřské mléko je dostačující, když mají žízeň chtějí být kojeny častěji. Pokud kojenému dítěti začneme dávat čaj, zasytí se, nesaje tolik mléko od maminky a tvorba mateřského mléka se snižuje. Na žízeň podáváme dětem dobrou pramenitou vodu z ověřeného zdroje nebo balenou kojeneckou vodu
Čaje doporučuji

• ovocné, ne však kupované, ale z čerstvého ovoce, které zalijeme vroucí vodou, tvrdé druhy ovoce můžeme krátce povařit
• čaj z maliníkového a ostružiníkového mladého listí
• šípkový čaj z celých nadrcených šípků, které zalijeme horkou vodou necháme alespoň 3 hodiny vyluhovat, poté můžeme lehce přihřát a přelijeme přes sítko, do kterého jsme vložili vatičku
• obilný čaj z ječných krup : Kroupy v bio kvalitě opražíme na suché pánvi do voňava, 2 polévkové lžíce krup vsypeme do 350 ml vroucí vody, 10 minut vaříme a 10 minut luhujeme, můžeme podávat i těm úplně nejmenším nekojeným dětem. Čaj je též výborný u onemocnění horních cest dýchacích nebo u teplot, snižuje horečku.

Čeho se u nápojů vyvarujeme

• nedáváme dětem instantní čaje
• čaje nesladíme, děti pijí sladké čaje ne na žízeň, ale protože jim chutnají, zejména pokud je dostávají ve flašce s dudlíkem, zasytí se a zejména malí jedlíci mají problémy s jídlem, nechtějí přijímat příkrmy
• nesladíme cukrem také proto, že děti do roka cukr špatně tráví
• nepodáváme dětem 100% ovocné šťávy
• zelený a černý čaj nepatří do kojenecké výživy, je to něco jako káva
• dětský čaj podáváme dětem jen nachlazeným nebo s průjmem, není určen na žízeň, obsahuje heřmánek, kterým se děti snadno předávkují - poté trpívají bolestmi bříška z nadýmání, zelenými stolicemi až průjmem, jsou podrážděné

Proč musíme být opatrní při zařazování masa, mléka a vajec do jídelníčku kojenců a batolat?
Nejen každá máma ví, že nesmí dát miminku, které nemůže být kojeno, plné kravské mléko. Není to kvůli obsahu tuku (mateřské mléko je stejně tučné jako kravské, obsahuje 4 % tuku), ale kvůli vysokému obsahu živočišných bílkovin ( KM - 3,5% bílkovin, MM - 1,5%bílkovin). Jeho podávání by vedlo k velkému zatížení dítěte a nemělo by být neředěné zařazováno do jídelníčku do 3 let jeho věku.

Stejné platí u masa, vajec a ostatních mléčných výrobků, které se běžně doporučují zařazovat do příkrmů kojencům od 6 měsíce (vepřové maso obsahuje 15%, drůbeží 21%, vejce 13%, tvaroh 19%, tvrdé sýry 25% bílkovin). Představují tak mnohem větší zatížení organismu děťátka živočišnými bílkovinami, než je známo u plného, neředěného kravského mléka.

Proto není vhodné, aby příkrmy obsahovaly maso, vejce a mléčné výrobky alespoň do 1 roku. Od 2 -3 let věku dáváme dětem maso ne více než 1x za týden, vždyť tomu tak bylo zvykem po celá staletí. Mléko ředíme, jogurt a tvaroh přidáváme do jídla jen po lžičkách. Pokud však dítě dostává plnohodnotnou stravu složenou z obilovin, luštěnin, zeleniny, ovoce, semen, ořechů a panenských olejů, není potřeba maso do jídelníčku zařazovat.

Maminky, které kojí děti do 2- 3 let, třeba i 1-2x denně, nemusí svému děťátku podávat žádné jiné mléko či výrobky z něj. Mateřské mléko s ostatními plnohodnotnými příkrmy je naprosto dostačující. Děti dnes velmi citlivě (alergicky) reagují na bílkovinu kravského mléka a proto jeho zařazení do jídelníčku co nejvíce oddalujme.